Baranec – výstup na třetí nejvyšší horu Západných Tatier (Slovensko, Západné Tatry)
Travnatý Baranec je bezesporu nejimpozantnější a nejmohutnější horou Západných Tatier. Jeho obrovitá kupa, viditelná a poznatelná ze všech stran, tvoří dominantu Liptova. Navzdory tomu, že výstup na jeho vrchol není nijak „dopravně“ ulehčen, a je potřeba si ho pořádně odmakat, patří mezi nejnavštěvovanější hory. Ve starších mapách je uváděn pod názvem Veľký vrch.
Baranec s nadmořskou výškou 2184 metry je třetí nejvyšší horou celých Západných Tatier. Leží v jižní rozsoše hory Plačlivô (nověji Plačlivé, dříve též Plačlivý Roháč, 2125 m) a stejně jako obě nejvyšší hory, Bystrá či Jakubina, je součástí geomorfologického okrsku Liptovské Tatry.
Orešnica – Baranec – Smrek – Žiarske sedlo – Jamnícka dolina – Úzka dolina
Obrovitosti Barance odpovídá i náročnost výstupu. Nezáleží moc na tom, kterou výstupovou trasu si zvolíte; zda z Orešnice, nebo přes Holý vrch, Žiarsku, Jamnícku či Roháčsku dolinu, vždy si cestu na vrchol poctivě odfuníte.
Píše se červen roku 2021 a konečně se na chvíli uvolňuje covidová buzerace, kdy i my, občané druhé kategorie (neočkovaní), můžeme aspoň na čas proklouznout (za pomoci směšných antigenních testů) na Slovensko.
Tak jsme si rovnou nadělili dva týdny pobytu; týden v Beliankách a týden v Roháčích, jak se s oblibou nesprávně zjednodušuje název území Západných Tatier jako celku. Hned druhý den (20. 6. 2021) po příjezdu ze Ždiaru do Zuberce a naší oblíbené horárně Biela Skala, podnikáme dlouze natěšený výstup na Baranec.
Brzy ráno vyrážíme autem do námi často využívané startovací a cílové lokality nad Pribylinou – kemp ATC Račkova dolina. Auto zanecháváme na parkovišti u ještě uzavřené horské chaty Orešnica, kde nám majitel ochotně parkování povolil.
Orešnica – Malý Baranec – Baranec – Smrek
Hned u parkoviště, na rozcestí „Odbočka nad Orešnicou“, začíná naše trasa, představující okruh celým masívem Barance přes Smrek, Žiarske sedlo a Jamníckou dolinou zpět. Délka okruhu je necelých 21 kilometrů.
Zelená stezka z Orešnice (905 m) na vrchol Barance je dlouhá 7,5 kilometru s převýšením 1279 metrů, takže se jedná výstup, kdy tu a tam máte pocit, že nebere konce.
Mapy a cedule uvádí, že se dá tento úsek zvládnout za 3:45h, ale nám to tradičně trvá déle, protože nejsme tady na chodeckých závodech, ale během cesty se věnujeme kochání, focení a nemusíme „stíhat“ žádný zpáteční spoj.
Tradičně lesnatý a dost nezajímavý začátek výstupu vám vynahradí pásmo kosodřeviny (začíná asi 0,5 km nad nocovnou koliba Horica), kde začínají také první výhledy do krajiny a po něm už jen holnatý, travnatý terén plný rozkvetlých konikleců bílých, umožňující fantastické kruhové výhledy.
Nad hranicí 2000 m nad mořem procházíme ještě poměrně rozsáhlými sněhovými poli, poskytujícími v poměrně dost teplém slunečném dni příjemné osvěžení. Jižní svah Malého Barance je pod sněhem skoro celý.
Po přechodu Malého Barance zbývá už jen výstup na Štrbavý a odtud přes hlubší sedlo na Baranec. Na vrcholu výrazně přibývá lidí, kteří se nahoru vydali přes Holý vrch, nebo přicházejí ze Žiarské doliny.
U vrcholového betonového obelisku vybalujeme svačinu a kocháme se jedinečným kruhovým výhledem, jenž se odtud naskýtá. Asi po půlhodině pokračujeme po žluté strmějším sestupem do sedla Jamina a pak opět vzhůru na horu Smrek.
Smrek – Žiarske sedlo – Kokavské záhradky – Jamnícka dolina
Vrcholový hřeben Smreku je velice příjemné, působivé místo s úžasnými výhledy na blízké panorama Roháčů. I tady se vyplatí zastavit a kochat fascinující nádherou těchto hor. Téměř na dosah ruky tu máte Plačlivô a Ostrý Roháč.
Pokračujeme dál a po pár minutách sestupujeme do Žiarského sedla (1917 m), v němž ještě leží minimálně dvoumetrová vrstva pomalu odtávajícího sněhu.
Žiarske sedlo je rozcestím, kde žlutá trasa pokračuje již jen asi půlkilometrovým výstupem na vrchol Plačlivého a končí. My se vydáváme po zelené do Jamnícké doliny, opačným směrem vede stezka do Žiarské doliny.
Ústí Jamnícké doliny je monumentální a velice působivé. Procházíme úsekem nazývaným Kokavské záhradky, vymezeným mohutnými svahy Ostrého Roháče a Smreku. Ač je druhá polovina června, začínají tu teprve kvést prvosenky vyšší a dřípatky karpatské.
Ze svahů zurčí několik potůčků, jež vznikají táním sněhu. Pod zamrznutým a mokrým sněhem pokrytým Plačlivým plieskom má své zdrojnice rodící se Jamnícký potok.
Obcházíme hustou kosodřevinou porostlý vrcholek Kôpka a nepříjemně strmým, asi kilometr dlouhým, klesáním sestupujeme na Rázcestie pod Smrekom. Zde se zelená napojuje na modrou, po níž nás čeká sedmikilometrový průchod Jamníckou dolinou na rozcestí Úzká dolina, ústie.
Tady zatočíme vpravo (zelená, červená) a po 300 metrech přicházíme do cíle naší cesty, parkovišti u horské chaty Orešnica.
Výhledy po trase
Během počátečního strmého výstupu pásmem lesa se tu a tam otevírají výhledy jižním směrem do krajiny Liptova a pásmo Nízkých Tater na horizontu. Po překonání pásma kosodřeviny nejvíce upoutá pohled východním směrem do Jamníckej doliny a na hřeben Otrhance.
S blížícím se vrcholem Barance upoutá především stále více se odkrývající fascinující výhled severním směrem na hradbu téměř všech hor centrální části Západních Tater – Roháčů. Na Smreku a v Žiarském sedle je pak máte tzv. na dosah ruky.
Výhledům samozřejmě kraluje vrchol Barance, považovaný za jedno z nejkrásnějších výhledových míst na Slovensku. Kolem dokola zhlédnete celé Západné Tatry, část Vysokých Tatier, obě Fatry.
Mezi nejpůvabnější místa celé trasy si dovolím zařadit také průchod ústím Jamníckej doliny – Kokavské záhradky a následuje hřeben Smreku. Posoudit může každý sám z fotografií.
Vrcholy vystoupané během trasy
Mládky – 1945m n. m.
Malý Baranec – 2044m n. m.
Štrbavý – 2144m n. m.
Baranec – 2184m n. m. – třetí nejvyšší hora Západných Tatier
Smrek – 2074m n. m.
Shrnutí a dobré rady
Nejnižší bod trasy: Úzká dolina, ústie – 895 m n. m.
Nejvyšší bod trasy: Baranec – 2184 m n. m.
Délka trasy: cca 21 km
Kromě vhodného oblečení (Při jarních a podzimních návštěvách počítat s možností extrémní změny počasí.) a obutí si vezměte s sebou dostatečnou zásobu pití. Po celou cestu není možnost doplnění vodou ze studánek.
Reálná je rovněž možnost setkání s medvědem hnědým. My jsme jej potkali v tento den dokonce na silnici v těsné blízkosti obydleného kempu ATC Račkova dolina, navečer, záhy po výjezdu z parkoviště Orešnica.
Pro ty, kdo zvolíte cestu prostředky hromadné dopravy, pak poslední zastávka autobusu z Liptovského Mikuláše je u skanzenu v Pribylině – Múzeum liptovskej dediny, odkud je to do výchozího místa 4 kilometry. Takže je k túře potřeba připočítat pěších 8 km navíc.
Omezení
Pozor na tradiční sezónní uzávěry většiny turistických tras na území Tatranského národního parku v období od 1. 11. do 14. 6.!
V našem případě se jedná o úsek celé zelené trasy na Baranec a také zeleně značená cesta ze Žiarského sedla na Rázcestie pod Smrkom. Takže, prakticky celý popisovaný okruh se v tomto období nedá projít.
Text a foto: Radek DAVID
