Přechod hřebene Otrhance (Slovensko, Západné Tatry)
Hřeben s poněkud svérázným názvem nepatří mezi profláknuté lokality v Západných Tatrách, což pro nás vždy představuje velké lákadlo. Skalní milovníci tatranských vysokohorských túr jej samozřejmě dobře znají a rádi se sem vrací. Otrhance nejen, že trochu více prověří vaši fyzičku, hlavně však nabídnou neotřelé překrásné výhledy a možnost vystoupat na druhou nejvyšší horu Západných Tatier.
Hřeben Otrhance je tvořen mohutnou jižní rozsochou Hrubého vrchu, který je součástí hlavního hřebene Západných Tatier. Z východu jej vymezuje nádherná Račkova dolina, západní svahy rozsochy padají do Jamníckej doliny. V rámci poměrně pestrého geomorfologického členění Západných Tatier patří Otrhance do okrsku Liptovské Tatry. Obyvatelé Liptova doposud používají původní krajový (nám osobně se více zamlouvající) název – „Ošarpance“.
Úzka dolina – Nižná lúka – Otrhance – Jakubina – Hrubý vrch – Končistá – Račkova dolina
Je pondělí 22. října 2018 a kolem sedmé hodiny přijíždíme z místa našeho ubytování v horárni Biela Skala u Zuberce do blízkosti kempu ATC Račkova dolina, asi čtyři kilometry severně od městečka Pribylina. Místo leží na červeně značené Tatranské magistrále. Rozcestí „Úzká dolina, ústie“ je naším výchozím i cílovým místem.
Plánovaný okruh má délku kolem 21 kilometrů a zvládnout jej v tomto období „za světla“ je už – vzhledem k náročnosti – na hraně. Takže moc neotálíme, obouváme pohorky a vyrážíme po modré ranní Úzkou dolinou, kterou dobře známe z několika našich výprav do Račkovy doliny.
Dvoukilometrový úsek Úzkou dolinou podél horské říčky Račková není nikterak náročný, vede pohodlnou lesní cestou, po níž přicházíme na křižovatku „Rázcestie Jamníckej a Račkovej“. Modrá pokračuje doleva Jamníckou dolinou a my se vydáváme po zeleně a žlutě značené stezce ústím Račkovy doliny.
Po 300 metrech přicházíme na rozcestí „Nižná lúka“, odkud pokračujeme po zelené velice strmým stoupáním na hřeben Otrhance. Většina z těch, kdo toto stoupání absolvovali (včetně nás) se shoduje, že se jedná o nejvýživnější úsek celého okruhu. To „nejhorší“ by tedy mělo být za vámi.
Hřebenem Otrhanců
Něco málo přes tři kilometry dlouhé stoupání z rozcestí „Nižná lúka“ na vrchol Nižná Magura (1920 m) s převýšením tisíc metrů, je bezesporu tím fyzicky nejnáročnějším úsekem celé trasy. S přestávkami na pití, svačinu a focení trvá výstup postupně přes pásmo lesa, kosodřeviny až po skalní terén přes 3 hodiny.
Před sebou máme 3,5 kilometrový vzdušný úsek hřebenem Otrhanců, během něhož vystoupáme na čtyři dvoutisícovky; Ostredok (2050 m), Vyšná Magura (2095 m), Jakubina (2194 m, druhá nejvyšší hora Západných Tatier) a Hrubý vrch (2137 m).
Chodník vede převážně skalnatým terénem, s několika technicky obtížnějšími kratšími úseky, vyžadujícími větší opatrnost, zejména v období námraz.
Mezi nejméně náročný, co se povrchu terénu týká, patří paradoxně výstup na druhou nejvyšší horu Západních Tater – Jakubinu. Ovšem, o co přívětivější jsou její západní svahy, o to více hrozivě působí z východní strany obří skalní kolmé stěny, svažující se do Račkovy doliny.
Z Jakubiny následuje asi půlkilometrový sestup přes horu Hrubý vrch na rozcestí zelené a červené trasy (Západotatranská hřebenovka), kde se hřeben Otrhanců napojuje na hlavní hřeben Západních Tater. Zároveň se ocitáme na Slovensko – polské státní hranici.
Západotatranskou hřebenovkou na Končistou a Račkovou dolinou po žluté zpátky
Na rozcestí odbočíme doprava a po červené trase (státní hranici) sestupujeme 1,5 kilometru dlouhým chodníkem na Končistú (2002 m). Přibližně v polovině tohoto úseku překonáváme nevelké skalisko pojmenované pouze polsky – Kopa Prawdy (2027 m).
Z Končisté se vydáváme po žluté značce, trasou pojmenovanou „Prostredná poľana – Račkovo sedlo“. Máme před sebou 8 km dlouhý sestup Račkovou dolinou, a to se všemi klady a zápory, jež cesty dlouhými tatranskými dolinami představují.
Žlutá končí na již známém Rázcestí Jamníckej a Račkovej, odkud se vracíme po stejné modré trase Úzkou dolinou zpět do cíle našeho putování.
Výhledy po trase
Při výstupu na hřeben se na bezlesých svazích otevírají jižní výhledy na Liptov a Nízké Tatry. Po opuštění pásma lesa, pod horou Nižný Ostredok, začínají první pohledy na hory centrální části Západních Tater – Roháčů, na mohutný masív Baranca (2184 m) a do Jamnícké doliny.
Směrem východním upoutává zejména monumentální výhled do Račkovy doliny s výraznou pyramidou hory Klin (2176 m) při jejím ústí a dále na masív nejvyšší hory Západních Tater – Bystrá (2248 m), zakončený výrazným ostrým vrcholem hory Nižná Bystrá (2162 m).
Během celého přechodu hřebene Otrhanců nás doprovází nádherné a neotřelé kruhové výhledy na celé Západné Tatry, včetně západní části Vysokých Tater (Kriváň) či několika hor polských Tater. Nejkrásnější podívanou poskytují vrcholy hor Jakubina a Hrubý vrch.
Po celou červeně značenou trasu upoutá váš pohled podívaná do ústí Račkovy doliny s Račkovými plesy, také na hory Klin a Bystrá.
V den naší výpravy jsme začínali krásným slunečním počasím, které se během výstupu na Jakubinu náhle proměnilo v téměř zimní a krajinu od 2000 metrů nad mořem zahalily mraky, mezi nimiž čas od času prosvítalo slunce s částmi modré oblohy. Průběh počasí můžete ostatně vidět na fotografiích.
Vrcholy vystoupané během trasy
Nižný Ostredok – 1714 m n.m. – Otrhance, hřeben
Nižná Magura – 1920 m n. m. – Otrhance, hřeben
Ostredok – 2050 m n. m. – Otrhance, hřeben
Vyšná Magura – 2095 m n. m. – Otrhance, hřeben
Jakubina – 2194 m n. m. – Otrhance, hřeben – druhá nejvyšší hora Západných Tatier
Hrubý vrch – 2137 m n. m. – hlavní hřeben
Kopec Prawdy (PL) – 2027 m n. m. – hlavní hřeben, státní hranice
Jarząbcza Przelęz (PL) – 1904 m n. m. – hlavní hřeben, státní hranice
Končistá – 2002 m n. m. – hlavní hřeben, státní hranice
Shrnutí a dobré rady
Nejnižší bod trasy: Úzká dolina, ústie – 895 m n. m.
Nejvyšší bod trasy: Jakubina – 2194 m n. m.
Délka trasy: cca 21 km
Kromě vhodného oblečení (Při jarních a podzimních návštěvách počítat s možností extrémní změny počasí.) a obutí si vezměte s sebou dostatečnou zásobu pití. Po celou cestu není možnost doplnění vodou ze studánek. Na jediné dvě studánky narazíte až cestou zpátky v Račkově dolině (viz. mapa).
Reálná je rovněž možnost setkání s medvědem hnědým. My jsme jej potkali v červnu 2021 dokonce na silnici v těsné blízkosti obydleného kempu ATC Račkova dolina, navečer, záhy po výjezdu z parkoviště Orešnica.
Pro ty, kdo zvolíte cestu prostředky hromadné dopravy, pak poslední zastávka autobusu z Liptovského Mikuláše je u skanzenu v Pribylině – Múzeum liptovskej dediny, odkud je to do výchozího místa 4 kilometry. Takže je k túře potřeba připočítat 8 km navíc.
Omezení
Pozor na tradiční sezónní uzávěry většiny turistických tras na území Tatranského národního parku v období od 1. 11. do 14. 6.! V našem případě se jedná o úsek: od Rázcestie Jamníckej a Račkovej po turistický přístřešek T4 v místě bývalé salaše Prostredné. Takže, prakticky celý popisovaný okruh je v tomto období uzavřen.
Text a foto: Radek DAVID
