Veľký Rozsutec: Symbol krásy slovenských hor

Veľký Rozsutec se nachází v závěru hlavního hřebene severovýchodní části kriváňské Malé Fatry. Svým zjevem je natolik dominantní, že jej nemůžeme přehlédnout ani zaměnit s jinou horou. Společně se sousedním Stohem tvoří nerozlučnou dvojici, patřící mezi nejčastěji fotografovanou část pohoří.

Pravděpodobně díky své výjimečné poloze a ojedinělému vzhledu mezi ostatními malofatranskými horami, se Veľký Rozsutec umísťuje v anketách o nejkrásnější slovenskou horu po celá léta s velkým náskokem na prvním místě.

S nadmořskou výškou 1 610 metrů obsazuje pátou příčku v pořadí nejvyšších hor Malé Fatry. Na rozdíl od ostatních, většinou holnatých vrcholů (tu a tam s menšími skalisky a začleněných do souvislého hřebene) je Rozsutec takřka výrazným solitérem s typickým dolomitovým reliéfem.

Jako symbol celého pohoří je silueta hory součástí znaku Národního parku Malá Fatra a jedna z legend hovoří o tom, že Rozsutec ve svých útrobách skrývá Jánošíkův poklad. Jak mnozí vědí, legendární zbojník je zdejším rodákem.

Vrcholovou partii hory zdobí obří skalní město, nejrozsáhlejší svého druhu na Slovensku. Jedná se o příkrovovou trosku z dolomitu chočského masivu, ležící na jílovitém vápenci křižňanského příkrovu. Skalní město vznikalo gravitačním rozpadem dolomitu.

Není divu, že svým podmanivým vzhledem ročně na svůj vrchol přiláká tisíce turistů. Výstup na Veľký Rozsutec je jakousi nepsanou povinností návštěvníka Malé Fatry a tradicí slovenských horalů. Asi největší zástupy, bez ohledu na počasí, tu můžeme spatřit na Silvestra.

Národní přírodní rezervace Rozsutec

Vápencový obal hory vytváří jedinečné životní prostředí a domov pro vzácné živočichy a mnoho druhů (často reliktních a endemických) karpatské květeny.

Rezervace patří mezi nejbohatší botanické lokality na Slovensku. Strmé a nepřístupné skalní věže a stěny jsou ideálním domovem vzácných druhů dravých ptáků, kteří zde mají svá hnízdiště.

To vše byly důvody k vyhlášení lokality národní přírodní rezervací o rozloze 842 hektarů. Stalo se tak v roce 1967.

Součástí rezervace jsou i známé Jánošíkovy diery, jež zpestřují tuto chráněnou lokalitu o překrásné morfologicky atraktivně tvarované vápencové útvary a kaňony (tzv. tiesňavy), rokliny s vodopády a obřími kamennými hrnci.

Z důvodu ochrany živočichů, zejména klidu při hnízdění vzácných dravců (orel skalní a sokol stěhovavý) je turistický chodník přes vrchol (červená hřebenovka) v době od 1.3. do 15.6. uzavřen.

V době ledové měl Veľký Rozsutec také svůj ledovec, a to v kotli Zdychalová. Díky podloží z málo odolných hornin podléhající erozi, se po ústupu ledovce nezachovala znatelná čelní moréna.

Okolí hory

Veľký Rozsutec je nerozlučně spjat se svými okolními sousedními horami, které dotváří nebývalou atraktivitu území. Z jihu se jedná o nádhernou majestátnou kupu hory Stoh (1 608 m n. m.) a ze severu můžeme obdivovat překrásné skalní cimbuří vrcholu Malého Rozsutce (1 344 m n. m.).

Z jihovýchodní strany tu nádheru střeží holnatý a táhlý hřeben hory Osnica (1 363 m n. m.). V zimě neskutečný výdrholec, ale výhledy odtud na Veľký Rozsutec, Stoh a sedlo Medziholie jsou neotřelé a jedinečné.

Ostatně, můžete posoudit z titulní fotografie v záhlaví článku, na které je pohled na Veľký Rozsutec a sedlo Medziholie právě z vrcholu Osnice.

Výstup na vrchol

Možností, jak vystoupat na vrchol Veľkého Rozsutce, s výhledem na půlku Slovenska, je několik. Nejčastější variantou je trasa z vesničky Štefanová po zelené do sedla a rozcestí Medziholie a odtud po červené hřebenovce na vrchol.

Zpátky z vrcholu je pak možné pokračovat po červené a sestoupit do sedla a rozcestí Medzirozsutce, tam se dát do sedla Pod Tanečnicou a odtud přes rozcestí Pod Tesnou Rizňou, rozcestí Pod Pálenicou do sedla Vrchpodžiar a zpátky do Štefanové.

Okruh je možné samozřejmě absolvovat i opačným směrem. V tomto případě je možné využít modrých chodníků přes Horné diery (žebříky) a přes rokli Tesná Rizňa (exponovaná, řetězy, žebříky) do sedla Pod Tanečnicou. Pozor! Tato modrá trasa je jednosměrná, nelze ji využít (mnozí toho nedbají) pro cestu zpátky.

Z vlastních zkušeností ale doporučuji výstup na Veľký Rozsutec ze sedla Medziholie. Je sice více exponovaný (žebříky, řetězy), ale atraktivnější, kratší a rychlejší.

Další výstupové trasy z východní strany jsou pro svoji délku méně využívané a je možné si je vyhledat na turistických mapách. Opět upozorňuji na zákaz výstupu na Veľký Rozsutec v době od 1.3. do 15.6.

Dodržování tohoto zákazu je poměrně často kontrolováno ze strany strážní služby Národního parku Malá Fatra v součinnosti se státní policií a přistiženi jsou nekompromisně pokutováni! Není tajemstvím, že mezi ty, kdo nejčastěji porušují zákaz vstupu, patří (tradičně všude neukáznění) návštěvníci z České republiky.

Do poloviny 80. let 20. století stála nedaleko rozcestí Pod Rozsutcom stejnojmenná turistická chata, tedy chata Pod Rozsutcom. V lednu 1985 vyhořela a již nebyla obnovena. Volání o její znovupostavení trvá doposud. Naštěstí těmto hlasům – v zájmu přednosti ochrany přírody národního parku, není vyslyšeno a osobně doufám, že nikdy nebude.

Text a foto: Radek DAVID