Boubín od Šumavských Hoštic. Foto: Radek David

Legendární prastarý šumavský Boubín

Boubínská hornatina patří k nejznámějším a z dálky snadno rozpoznatelným geologickým podcelkům Šumavy. Jsou pro ni typické především výrazné tvary dvou proti sobě stojících hor: Bobíku, a o sto metrů vyššího, oblého masívu Boubína, který je „vládcem“ celého území a pátou nejvyšší horou české části Šumavy.

Boubín (1 362 m n. m.) je „domovskou horou“ města Vimperk, o kterém se od nepaměti hovoří jako o „městě pod Boubínem“, a také Kubovy Huti, odkud vede na jeho vrchol nejkratší cesta. Vrcholová část leží na katastrálním území obce Včelná pod Boubínem. V minulosti byl protkán pašeráckými stezkami, ale největší věhlas tomuto rulovému obru dělá světově známý Boubínský prales (národní přírodní rezervace), jehož stáří se odhaduje na 12 000 let. O něm ale až někdy v samostatném článku.

Na vrcholu Boubína je umístěný chráněný trigonometrický bod I. řádu a pod ním žulový obelisk s nápisem “Kardinal Friedrich Fürst von Schwarzenberg, 3. 8. 1867”, připomínající návštěvu tehdejšího pražského arcibiskupa. Boubín je desátou nejvyšší horou celého šumavského komplexu a jedinou třináctistovkou, ležící ve vnitrozemí. Není tedy, jako všechny ostatní, součástí hraničních hřebenů.

Boubínská hornatina byla v roce 1963 začleněna do nově uzákoněné Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Vrchol hory a nejbližší okolí

Celá Boubínská hornatina má tvar obří podkovy. Samotná hora, tvaru kupovitého suku, leží uprostřed celého hřbetu a tvoří ji dva vrcholy oddělené mělkým sedlem. Severozápadní vrchol dosahuje nadmořské výšky 1 353 metry a jihovýchodní hlavní vrch již zmíněné 1 362 metry a je opatřený, také vzpomenutým, trigonometrickým bodem.

Od Boubína jižním směrem se táhne mohutný Basumský hřeben (1 288 m) s několika nevýraznými vrcholy: Srní vrch (1 296 m), Johnův kámen (1 285 m), Boubínský hřbet též Srní hlava (1 268 m), Pažení (1 281 m) a Červený vrch (1 203 m). Na západních svazích Basumského hřebene leží Boubínský prales, ochrannou zónu mu tvoří rozsáhlá Národní přírodní rezervace Boubín s režimem zákazu vstupu, v částech je vstup povolen pouze po vyznačených cestách.

Boubín a sousední Bobík (1 264 m) spojuje směrem jihovýchodním 4,5 kilometru dlouhý plochý hřbet (na starých mapách označovaný jako “Dlouhý hřbet“) s nevýraznými vrcholy: Medvědí brdo (1 163 m), Větřín (1 178 m), Solovec (1 155 m) a Malý Bobík (1 037 m). Nedaleko rozcestí Na Křížkách se na západním svahu hřbetu rozprotírá malá (9,96 ha) přírodní rezervace Milešický prales.

Pod severním svahem Boubína leží několik malých osad a obcí: Korkusova Huť, Arnoštka, Veselka a Včelná pod Boubínem. Asi 1,5 km jihovýchodně pod vrcholem stojí zrekonstruovaný bývalý dřevěný schwarzenberský lovecký zámeček, dnes sloužící převážně jako ubytovací zařízení.

Boubín je nepřehlédnutelný snad ze všech stran. Na fotografii je pohled zpod vrcholu Luzného. Vrchol s typickým mohutným Basumským hřebenem vidíme uprostřed snímku.

Historie pojmenování hory

Původní české jméno ve tvaru “Bubyn” je doloženo v latinské listině z roku 1398 a znamenalo “Búbův (Boubův) vrch“. Teprve v roce 1728 pojmenovalo horu německé obyvatelstvo podle osady Kubohütten (Kubova Huť) – “Kuboberg“. V 19. století byl tento německý název uměle pozměněn na “Kubany (Kubani)“. Na našich stránkách se budeme tradičně držet původního a zároveň současného pojmenování – Boubín.

Přístup

Boubín je doslova protkán přístupovými cestami, které tu byly v minulosti vybudovány za účelem lesního hospodaření a lovu. Nejkratší cesta na vrchol vede z Kubovy Huti (5 km), dále z Vimperka, Šumavských Hoštic, Včelné pod Boubínem a také z Volar, Lenory či Zátoně.

V roce 2006 byl závěr výstupové stezky u přístupové cesty od Kubovy Huti a z opačné strany z Vimperka a Včelné pod Boubínem, opatřen dřevěným chodníkem se zábradlím.

Rozhledna

Boubínská rozhledna

O původní rozhledně na samotném vrcholu Boubína se hovoří snad již v roce 1878. Dlouhá desetiletí pak byla hora bez ní. Přes značný odpor místních ekologických spolků se v roce 2004 podařilo prosadit výstavbu nové dřevěné rozhledny. Stavba byla započata v červenci 2004 a oficiální slavnostní otevření proběhlo 3. června 2005.

Materiál na stavbu (60 tun) se na vrchol dopravoval ručně, koňmi nebo za pomocí lanovky. Z důvodu ochrany přírody bylo během výstavby zakázáno používat těžkou techniku.

Chodník těsně před vrcholem

Věž má základnu o rozměrech 7 x 7 metrů, ve vrcholové části 4 x 4 metry, na vyhlídkovou plošinu vede 109 schodů. Rozhledna o výšce 21 m nabízí nejkrásnější kruhový výhled po celé Šumavě i přilehlém okolí, včetně Alp, kterým z tohoto pohledu dominuje výrazná halštatská skupina štítů kolem Dachsteinu.

Vyhlídková plošina boubínské rozhledny se nachází v nadmořské výšce 1383 m, je tedy nejvyšším bodem české Šumavy. Rozhledna je druhou nejvýše položenou v České republice a nejvyšší v Jihočeském kraji.

Silvestrovský výstup na Boubín

Po dlouhá léta se ve Vimperku poslední den v roce udržuje tradice výstupů na Boubín. Od roku 1999 je v tento den z vlakového nádraží tradičně vypravován zvláštní Silvestrovský vlak, který vyváží účastníky výstupu na Boubín do nejvýše položené české železniční stanice na Kubově Huti, výchozího místa k výstupu na vrchol hory.

Postupem let se tato akce stává až nepříjemně živelnou. Účastní se jí stovky zájemců, a to i z okolních měst, včetně mnoha rekreantů.

Text a foto: Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.