Štefanová. Foto: Radek David

Štefanová a okolí: Perla Vrátnej doliny (Slovensko)

Štefanová leží v závěru Vrátné doliny, respektive její větve nazývané Nová dolina. Impozantní skalnatý Veľký Rozsutec, dlouhodobě vyhrávající ankety o nejkrásnější slovenskou horu, tvoří nezaměnitelnou a dechberoucí dominantu horské dědinky.

Poprvé jsem Štefanovou navštívil někdy v polovině 90. let minulého století, kdy měla ještě podobu rázovité horské osady, tak jak ji mnozí známe z některých československých a slovenských filmů. Na louce na svahu hory Boboty v místě, kde dnes ční vysílač, stála rozpadající se “filmařská” salaš, známá z filmu Kamarádka Šuška.

Štefanová, jarní podvečer a impozantní Veľký Rozsutec (1609 m n. m.).

Vesničkou procházela prašná cesta, místy zpevněná betonovými panely. Samotná obec tehdy ani zdaleka nebyla tak citelně a často nevkusně zastavěna mnohdy kýčovitými snobskými chalupami, priváty a penziony.  Byla také prosta dnešních několika nových zděných domů, jejichž bezohledná “maloměšťácká” architektura sem vůbec nepatří.

Dobrou vizitkou není ani odporné a po desetiletí rozpadající se jakési “kulturní zařízení” z dob reálného socialismu, bezprizorně stojící (zarostlé buřinou) hned na začátku osady. V současné době je nabízeno k prodeji, takže člověk trne hrůzou (vzhledem k otřesné divoké papalášské výstavbě v celé oblasti Vrátnej doliny), kdo to koupí a co nového tu vyroste!
Přesto všechno má Štefanová stále své nezaměnitelné kouzlo a rádi se tu každoročně (i několikrát) vracíme.

Trochu z historie

Místo, kde stávala chata Pod Rozsutcom.

Historických dokumentů o Štefanové jsem moc nevypátral. Pravdou je, že jsem se o to doposud nějak usilovně nesnažil, ale chtěl bych to někdy v budoucnu napravit, půjde-li to. Administrativně spadá do katastru obce Terchová. Vznikala jako pastýřská osada.

Nález železného hrotu kopí z mladší doby železné (2. až 1. století před n. l.) v blízkosti bývalé chaty Pod Rozsutcom, posunuje pravděpodobnost osídlení této oblasti daleko před období zdejší valašské kolonizace v 16. století. V roce 1848 zasáhl Štefanovou příval vody, který velkou část obce zničil a spolu s tím i 14 lidských životů. Jako první v Žilinském okrese je Štefanová, během osvobozovacích bojů dne 6. dubna 1945, osvobozena.

Nádherný výhled z luk pod Boboty do závěru Nové doliny s vesničkou Štefanová a horami (zleva): Malý Rozsutec, Poľudňové skaly, Veľký Rozsutec a Stoh. Rychle příchozí letní bouřka nad horami umocňuje tento dechberoucí pohled.

Krajina láká filmaře, inspiruje básníky

Na začátku jara (14.4.2018)

Štefanová má doslova fantastickou polohu. Rozprostírá se v závěru Vrátné doliny, obklopena květnatými loukami na svazích hor Boboty a Veľkého Rozsutce. A právě Veľký Rozsutec (jedna z nejkrásnějších slovenských hor), spolu s – dračí hřbet připomínajícími – Poľudňovými skalami, vytváří nad obcí až pohádkově krásnou kulisu, kterou neodmyslitelně doplňuje typická kupovitá silueta hory Stoh. Od jihu osadu střeží mohutné žlabovité svahy Poľudňového grúně. Dědina leží na území Národního parku Malá Fatra.

V zimě (27.12.2018)

Není divu, že si zde filmaři doslova „podávají ruce“. Z filmů, v nichž můžete spatřit tyto jedinečné přírodní scenérie, jmenuji alespoň některé: Vivat Beňovský, Tisícročná včela, Nejasná zpráva o konci světa, Kamarádka Šuška, Jaškův sen, Jánošík – Pravdivá historie, Pták nociar, Krutá ľúbosť , Sokoliar Tomáš a jiné.

Někdy v polovině 70. let minulého století pobýval na dovolené ve Štefanové textař Ľuboš Zeman. Právě v době, kdy jej hudební skladatel Peter Hanzely požádal o text k nové skladbě. Ľuboš Zeman, okouzlený a inspirovaný krásou Malé Fatry a zdejší krajiny, tu napsal slova k jedné z nejpopulárnějších slovenských písní – V dolinách (někdy též: V slovenských dolinách), kterou nezapomenutelným impozantním způsobem nazpíval Karol Duchoň.

Panoramatický zimní pohled do Nové doliny s vesničkou Štefanová (schovaná za porostem). Na horizontu uprostřed hřeben: Kraviarske, Žitná, Baraniarky klesající do sela Príslop a napravo hřeben hory Sokolie.

Turistické aktivity

Jánošíkovy diery

Díky své poloze se Štefanová postupem času stává také jedním nejvyhledávanějších ubytovacích center nejen na území Vrátnej doliny, ale i v centru kriváňské Malé Fatry. Jak jsem uvedl na začátku, platí za to velkou daň v podobě částečné ztráty své autentičnosti a rázovitosti.

Štefanová je ale především dobrým výchozím místem do mnoha zajímavých částí Národního parku Malá Fatra. Přímo z obce, aniž byste museli kamkoliv zajíždět autem či autobusem, se dá podniknout hned několik půldenních či celodenních túr. Tradiční a oblíbené jsou vycházky do velice vyhledávaného cíle mnoha výprav a zájezdů – kaňonu Jánošíkove diery, na Malý Rozsutec nebo třeba na Zbojnický chodník do Tiesňav.

Lanovka Vrátna – Chleb.

Králem štefanovských okruhů je trasa do sedla Medziholie pod Veľkým Rozsutcem a odsud přes vrchol Stohu, Poľudňový grúň a chatu Na Grúni zpět, nebo opačným směrem na Veľký Rozsutec a zpátky přes sedlo Medzirozsutce a Horné diery. Motorovými vozidly nebo autobusem je možné dojet k nedaleké dolní stanici kabinkové lanovky Vrátná – Chleb, tou se nechat vyvézt do Snilovského sedla na hlavním hřebeni kriváňské Malé Fatry a tam se dle libosti potulovat.

Jak do Štefanové?

Obec leží v dolině Vrátná asi 4 km od Terchové, odkud je jediná možnost příjezdu autem přes kaňon Tiesňavy. Do Štefanové, stejně jako do dalších důležitých míst ve Vrátné, jezdí také pravidelné autobusové linky. Před osadou je velké a placené parkoviště. Vjezd do vsi je povolen pouze domácím a ubytovaným.

Text a foto: Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.