Sivý vrch. Foto: Radek David

Sivý vrch: Nejkrásnější a nejrozkvetlejší hora Západných Tatier

Svoji nadmořskou výškou (1 805 m) zdaleka nedosahuje magické hranice dvou tisíc metrů, jako jeho sousedé. Přesto bývá, po malofatranském Veľkom Rozsutci a legendárním nedalekém vysokotatranském Kriváni, považován za třetí nejkrásnější horu Slovenska a nejhezčí horu Západných Tatier.

Sivý vrch – nejvyšší hora stejnojmenné části Západných Tatier, jež zároveň tvoří nejzápadnější oblast celých Tatier. Jako jeden z mála si z období druhohor zachoval vápencový pokryv krystalického jádra pohoří.

Sivý vrch a pod ním Radové skaly, vpravo zalesněná Malá Ostrá

Na úvod si neodpustím kratičký vstup do geomorfologie Zápaných Tatier, neboť na našich stránkách se budeme držet přesných, nikoliv hovorových názvů (Ty zmiňujeme jen pro úplnost.). Západné Tatry jsou po celé roky všeobecně známé zažitým místním a návštěvnickým, avšak nesprávným, pojmenováním – Roháče.

Ve skutečnosti stejně jako Sivý vrch patří i Roháče mezi jeden ze šesti západotatranských geomorfologických okrsků. Tady jsou:

  • Osobitá
  • Sivý vrch
  • Liptovské Tatry
  • Roháče
  • Červené vrchy
  • Liptovské kopy
Na vrcholu SIvého vrchu

Vlastně, celé pohoří Tatry jsou místně trošku dezinterpretovány. Běžně se hovoří o Vysokých Tatrách, což je opět pojmenování jednoho ze dvou geomorfologických okrsků Východných Tatier; ten druhý známe jako Belianské Tatry.

Po stručném shrnutí: nejvyšším pohořím Karpat jsou, jako geomorfologický celek – Tatry, ty dělíme na dva podcelky – Západné a Východné, které se člení do již zmíněných šesti a dvou okrsků. Postupem času si podrobněji všechny části představíme.

Nyní již k hoře Sivý vrch

Část skalního města v Radových skalách

Opusťme pro tuto chvíli geologická území a vraťme se k samotné hoře, kterou vám chci představit. Kromě, v Tatrách ojedinělého, vápencového pokryvu je Sivý vrch také unikátní svým západním ramenem, jež na hřebeni tvoří rozervané úchvatné skalní město pojmenované Radové skaly, táhnoucí se v délce přibližně jednoho kilometru od kóty 1 627 metrů po vrchol. Průchod tímto územím je nevšedním zážitkem, zejména v době kvetení zdejší druhově nesmírně bohaté karpatské flory.

Vrchol hory nabízí parádní kruhový výhled. Východním směrem přes Bobroveckú dolinu na část Roháčů s vrcholy Brestová (1 903 m), Salatín (2 047 m), Baníkov (nejvyšší hora části Roháče, 2 178 m). Severovýchodnímu směru přes sedlo a horu Pálenica (1 753 m) dominuje solitérní Osobitá (1 687 m), jižně pak blízká Malá Ostrá (1 703 m) a Ostrá (1 763 m). Směrem západním poznáváme blížší sousední Chočské vrchy a vzdálenější Malou Fatru a kolem dokola mnoho dalších území.

Radové skaly, pohled při sestupu z vrcholu Sivého vrchu.

Národná prírodná rezervácia Sivý vrch

Hořec Clusiův a dryádka osmiplátečná

Díky vápencovému pokryvu a specifickým geologickým podmínkám je oblast kolem Sivého vrchu neskutečně bohatá na výskyt velkého počtu druhů karpatské květeny, a také výskytem zástupců živočišné říše. Skály a okolní svahy jsou doslova zaplaveny kvetoucími druhy. Od horských orchidejí přes hořce až po kruhatku Matthioliho.

NPR Sivý vrch

Na necelých 113 hektarech ojedinělého biotopu Sivého vrchu byla v roce 1974 vyhlášena Národná prírodná rezervácia Sivý vrch, zabírající prakticky celý severozápadní svah hory. Předmětem ochrany je jak živá příroda (mnohdy endemických a vzácných druhů subalpínského stupně), tak neživá (skalní věže s krasovými formami na dolomitech a vápencích). Rezervace je součástí Tatranského národného parku.

Na jihovýchodních svazích a pokračujícím území byla v roce 1993, na rozloze 1 585,5 hektarů, vyhlášena Národná prírodná rezervácia Suchá dolina.

Výhled z vrcholu Sivého vrchu přes Bobroveckú dolinu na roháčskou skupinu hor kolem Baníkova, vpravo dále poznáváme mohutnou kupu hory Baranec (2 184 m).

Přístupové cesty na Sivý vrch

Rozcestník na vrcholu Sivého vrchu

Sivým vrchem prochází červeně značená Západotatranská hřebenovka, která začíná anebo končí na nedaleké silnici Zuberec – Ružomberok, v blízkosti horárny Biela Skala. Odtud se na Sivý vrch nejčastěji vychází a výstup na horu je zdejší celoroční oblíbenou tradicí. Po trase je v oblasti Radových skal několik exponovaných úseků jištěných řetězy; u jednoho z nich se nachází 88 metrů hluboká propast, nejhlubší v Západných Tatrách.

Nutné je upozornit na dvě omezení na této trase. Z důvodu zajištění zimního klidu a nerušeného jarního hnízdění chráněných živočichů jsou v období od 1. 11. do 14. 6. všechny chodníky přes Sivý vrch uzavřeny!
V průběhu celého roku se nedoporučuje jakékoliv odbočování z trasy (Zejména v lesích na svazích pod Bielou skalou – varovné cedulky.) z důvodu výskytu a zvýšeného pohybu medvědů.

Turisté na chodníku z vrcholu do sedla Pálenica

Na vrcholu Sivého vrchu je rozcestník, u nějž se červená hřebenovka stáčí a pokračuje směrem severovýchodním do sedla Pálenica, odtud na horu Brestová a dále po hřebeni Západných Tatier až po konečnou v Pyšnom sedle. Západotatranská hřebenovka je nejnáročnější vysokohorskou trasou na Slovensku a popíšeme si ji v sekci “Turistika“.

Z vrcholu hory jižním směrem můžeme sestoupit po zeleném chodníku přes vrcholy Malá Ostrá (1 703 m), Ostrá (1 763 m), Malá Kopa (1 637 m) a Babky (1 566 m) do Bobroveckej Vápenice (tábořiště) a odtud po žluté do obce Jalovec (autobus). Samozřejmě je možné tuto trasu použít i opačným směrem pro výstup na Sivý vrch.

Text a foto: Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.