Múzeum oravskej dediny. Foto: Radek David

Múzeum oravskej dediny v Zuberci (Slovensko)

Muzea v přírodě, známé především pod zkráceným názvem – skanzeny, jsou naší „slabostí“. S oblibou je navštěvujeme a rádi se do nich vracíme. Chodíme tam nejen pro poučení a rozšíření znalostí o navštíveném regionu, ale hlavně také pro jedinečnou atmosféru míst, kde se zastavil čas.

Slovensko je na skanzeny opravdu bohaté a uspokojí snad každého milovníka „starých dobrých časů“, byť mnohdy těžkých, přesto krásných a bohužel neopakovatelných. Návštěvu Muzea oravskej dediny v Zuberci jsme si kdysi vybrali jako malé nahlédnutí do podhůří Západních Tater, kam směřovaly naše plány na část dovolené v následujícím roce.

Vstupní část – Dolnooravský rinok

Nezklamalo! Jedno z nejkrásnějších přírodních muzeí, která jsme doposud navštívili. A nejen jako takové, ale i svým celoročním programem pro veřejnost. Účast na programu „Vianočný večer“ (30. 12. 2019) byla zároveň naší již pátou zdejší návštěvou od roku 2016.

Zuberec ležící v západním podhůří Západních Tater a muzeum najdete asi 3 kilometry východně od obce, v malebném údolíčku na severním úpatí hory Brestová.
Původně zde nestála žádná vesnice, ale rozkládaly se tu tzv. „urbárske pasienky“ (panské pastviny) obyvatel z blízkého Zuberce. Všechny budovy sem byly postupně dovezeny, zrekonstruovány a citlivě zasazeny do zdejší krajiny. Celým areálem protéká (a romantickou atmosféru celého areálu umocňuje) horský potok Studená s křišťálově čistou vodou, na němž najdeme i zrekonstruovaný náhon na mlýn a valchu.

Více než padesát většinou originálních staveb lidové architektury. Při vstupu si v pokladně můžete vypůjčit vytištěného průvodce, který usnadní orientaci v celém areálu. Ti, kdo se ani na chvíli neobejdou bez mobilu v ruce, si mohou nahrát aplikaci průvodce skanzenem z oficiálního webu.
Většina zdejších budov je volně přístupná a zařízená tak, jak v nich kdysi lidé žili.

Soubor domů v Zamagurské ulici (17.10.2018)

Z historie muzea

Z dob počátků budování muzea (1969)

Hlavním impulzem, jež vedla k myšlence zakládání skanzenů na Slovensku, byl vývoj urbanizace slovenských měst a vesnic po druhé světové válce, kdy začalo docházet k necitlivým a likvidačním zásahům vůči objektům lidové kultury.

Myšlenkou muzejního využití lidových staveb konkrétně na Oravě se zabýval již ve 20. letech minulého století středoškolský profesor dr. Pavol Florek. K realizaci jeho záměrů se tedy čekalo dlouhých 40 let.

Teprve v 60. letech 20. století provedl pracovník oravského muzea Juraj Langer podrobný průzkum lidové architektury ve všech vesnicích na Oravě. V té době již byla na Krajském úřadu památkové péče a ochrany přírody v Banské Bystrici vytvořena koncepce záchrany lidové architektury na středním Slovensku. Její hlavním záměrem bylo budování muzeí v přírodě.

Malebnost místa umocňuje horská říčka Studená

Když tehdejší ředitel krajského úřadu arch. Stanislav Dúbrovec dostal do rukou Langerovu dokumentaci, stala se ihned podnětem k rozhodnutí, že právě Orava bude prvním regionem na Slovensku, ve kterém se koncepce muzeí v přírodě počne realizovat.

Z celkového počtu vytipovaných 13 lokalit nakonec zvítězila poľana Brestová u Zuberce, ležící na atraktivním území jedné ze vstupních bran Západních Tater, jejich hojně navštěvované části – Roháče, podle nichž většina návštěvníků nesprávně nazývá západotatranské pohoří jako celek.

Podrobnosti, historie, plán muzea, popis a fotografie budov, dostatek informací, programy a vše, co potřebujete vědět, najdete na oficiálních webových stránkách: Múzeum oravskej dediny Zuberec

Výstavba muzea byla schválena 7. prosince 1966 a základní kámen položen 24. září 1967. V následujícím roce začínají první stavební práce, na nichž jsou zaměstnáni zruční zuberští a habovští tesaři se zkušenostmi z výstavby srubových domů. Některé domy jsou postaveny jako kopie starých, naprostou většinu však tvoří originály staveb, které byly na původních stanovištích rozebrány a po přesunutí do muzea opět postaveny.

Izba v Šoltýském domě z Rabčic o Vánocích

První etapa výstavby byla ukončena 31. srpna 1975 a muzeum bylo zpřístupněné veřejnosti. Během provozu se postupně pokračovalo ve výstavbě až do 90. let 20. století, kdy se s výjimkou dvou objektů podařilo skanzen vystavět podle původní koncepce.

Po společenských změnách v roce 1989 zaniká Ústav památkové péče v Banské Bystrici a Múzeum oravskej dediny, jenž se jako expozice lidové architektury a bydlení budovalo pro Oravské múzeum P. O. Hviezdoslava, v roce 1992 odevzdává obci Zuberec. Od 1. dubna 2014 je skanzen zařazen jako rozpočtová organizace obce Zuberec.

Programy pro veřejnost

Večerní prohlídka v rámci programu “Vianočny večer” (2019)

Múzeum oravskej dediny je otevřeno celoročně. Kromě klasické prohlídky se mohou zájemci během roku zúčastnit některého z programů, pořádaných Správou muzea. Nabídka je převážně soustředěna na období pro lidové tradice typická: Velikonoce, Vánoce, lidová řemesla, folklór.

Múzeum oravskej dediny ve filmu

Díky malebnosti prostředí a udržované kráse lidové architektury, se muzeum stalo také vyhledávanou lokalitou pro filmaře. Exteriéry muzea můžete vidět samozřejmě nejčastěji v pohádkách, ale také v historických filmech, např.:

Tisícročná včela, Díky za každé nové ráno, Sedmero krkavců, Mikola a Mikolko, Zuzanka Hraškovie, Vianoce Adama Boronču, Správce skanzenu, Jako divé husi, Dies Irae, O zakletém králi a odvážném Martinovi, Vianočné želanie, Tanec medzi črepinami aj.

Jak do Zuberce?

Soubor chráněných lidových staveb v obci Podbiel

Pro cestující autem (ze směrů: Žilina, Martin, Ružomberok), je do obce Zuberec ideálním „východiskem“ Dolný Kubín, odkud je to po silnici (č. 59/E77) 38 kilometrů.

Cestou projíždíte přes Oravský Podzámok, kde můžete obdivovat dominantu známého Oravského hradu a vaší pozornosti jistě neuniknou ani četné stavby (památkové objekty) oravské lidové architektury v obcích na trase: Horná Lehota, Sedliacka Dubová a hlavně Podbiel (Rezervácia ľudovej architektúry), kde zároveň odbočujeme z hlavní silnice na vedlejší (č. 584) do Zuberce. V blízkosti muzea je velké parkoviště.

Nemotorizovaní návštěvníci se do Zuberce pohodlně dostanou pravidelnými autobusovými spoji. Zastávka je přímo u skanzenu.

Text a foto: Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.