Prašnica. Foto: Radek David

Prašnica: Místo, kde se zastavil čas (Slovensko)

Člověk by si řekl, že najít nedaleko krajského města částečně obydlenou osadičku, kterou neprochází asfaltka a kam nebyla zavedena elektřina, není v dnešní době možné. A snad by jej myšlenka, že někde něco takového vůbec existuje, ani nenapadla. Téměř vylidněná horská osadička v jedné z hlubokých dolin Velké Fatry vás vyvede z omylu.

Tip k návštěvě skoro zapomenuté osady jsem dostal od kamaráda Janka ze Starých Hor, městečka ležícího v impozantní dolině asi 14 kilometrů severně od Banské Bystrice. Starohorská dolina dělí na jihu Velkou Fatru od Nízkých Tater a Starohorských vrchů. Na mapách nenápadná malá horská vesnička Prašnica je ukrytá na dně jedné z hluboce zařezávaných dolin na jihovýchodních svazích hlavního hřebene Velké Fatry, v blízkosti první formanské cesty spojující Pohronie s Liptovom.

Chalupa v Prašnici

Původní cesta vedla pod Prašnicou přes poměrně úzkou, skalnatou soutěsku Chytrô, kde museli koňské povozy tahat rumpálem. Do soutěsky jsme si vyšlápli taktéž. Je až k neuvěření kudy mohli kdysi formani vozit své náklady.

Pohodlná lesní cesta se po chvíli mění v kamenitý terén podél potoka a my nevěřícně kroutíme hlavami, představujíc si koňské potahy hrabající se do výšin zamokřenou soutěskou. V nejužším místě jsou doposud znatelné zářezy ve skalách, kde byl umístěn rumpál, pomocí kterého formani s vozy zdolávali nejtěžší úsek cesty.

Historie území a vznik osady

Prašnická dolina představovala koridor historických cest do Liptova, jejíchž hlavní význam se uvádí v souvislosti s rozmachem hornictví ve Starohorských vrších někdy v 13. a 14. století. Komunikace vedla Starohorskou dolinou až po Horný Jelenec, dále pokračovala spodní částí doliny Rybie a z ní odbočovala do ústí Prašnické doliny, kde se po 500 metrech větvila na vlastní Prašnickou a Suchou dolinu.

Hluboce řezaná velkofatranská Prašnická dolina s roztroušenou zástavbou domků osady Prašnica.

Obě doliny pravděpodobně představovaly dvě varianty tras do Liptova, jež se znovu střetly těsně před Východním Prašnickým sedlem, přes které se cesta dostala na území Liptova a tam pokračovala dále Suchou dolinou.

Chátrající prašnická chalupa v podvečer

Vznik samotné Prašnice datují některé texty, vycházející z údajů „podrobného opisu zdejších lesů“, do druhé poloviny 16. století, patrně do roku 1563. Ovšem podle práce Oto Tomečka z Katedry historie, Fakulty humanitných vied Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici: „Počiatky drevorubačských a uhliarských osád na území obce Staré Hory (2007)“, není možné v té době považovat Rybie a Prašnicu za osady, neboť z dotčeného dokumentu je zřejmé, že uvedená vlastní jména (Rybie a Prašnica) označovala pouze doliny.

Banskobystrický historik lesnictví Július Barták, podle dnes již neznámých archivních dokumentů zjistil, že v roce 1626 existovalo ve starohorské oblasti 10 uhlířských míst, kde dohromady pracovalo 21 uhlířů. Je pravděpodobné, že právě tato místa se stala zárodky budoucích osad, mezi nimi i Prašnice.

Vlevo jedna z trvale obydlených chalup

Nové osady (celkem 15 sídel včetně Prašnice) dřevorubců a uhlířů pak nacházíme v soupisu ze 14. srpna 1652. V té době stály v Prašnici čtyři obytné domy se stejným počtem hospodářských budov (maštalí) a v nich žilo 18 stálých obyvatel. Nízký počet staveb i obyvatel odpovídá počátkům založení budoucích skutečných osad.

V současnosti napočítáme v Prašnici 11 domků (včetně nevkusné mastňácké novostavby, jež naštěstí není moc vidět). Vesměs slouží chalupářům a svojí starobylou krásou připomínají dávno uplynulé časy. Doposud sem není zavedená elektřina (ani asfaltová cesta). Snad i díky tomu (a také pro svojí ztíženou dostupnost) unikl tenhle kousek kraje moderní masové turistice a zachoval si tak svojí kouzelnou tvář.

Jméno osady prý vzniklo s největší pravděpodobností odvozením od názvu doliny, v tomto případě název upomíná na povahu cesty ve významu, suchá, prašná cesta v bílých dolomitových píscích.

Kudy do Prašnice

V Prašnici

Ideálním výchozím místem do této lokality je městečko Staré Hory, ležící při silnici č. 59/E77, na hlavním tahu z Banské Bystrice (14 km) přes Donovaly do Ružomberka. Ze Starých Hor je to ještě dalších 5,5 km do Horního Jelence, kde je možné, buď někde přímo v osadě, nebo kousek za ní, zaparkovat dopravní prostředek (Pozor! Není možné, ani slušné či etické, tu parkovat nějak houfně). Pro větší motorizované výpravy je vhodnější zaparkovat ve Starých Horách a do Horního Jelence pokračovat linkovým autobusem.

Z Horního Jelence se vydáte po žluté, která prochází přes Prašnicu a dále do Východního Prašnického sedla, kde se kříží s nízkotatranskou magistrálou (červená) – „Cestou hrdinov SNP“ a končí na rozcestí u horárně Hajabačka, u horské říčky Revúca, v Suché dolině. Z Horného Jelenca (od info cedule u pomníku „Mor ho!“) do Prašnice je to po žluté 2,6 km velice příjemné procházky.

Text a foto: Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.