Prašnica: Místo, kde se zastavil čas (Slovensko)
Člověk by si řekl, že najít nedaleko krajského města částečně obydlenou osadičku, kterou neprochází asfaltka a kam nebyla zavedena elektřina, není v dnešní době možné. A snad by jej myšlenka, že někde něco takového vůbec existuje, ani nenapadla. Téměř vylidněná horská osadička v jedné z hlubokých dolin Velké Fatry vás vyvede z omylu.
Tip k návštěvě skoro zapomenuté osady jsem dostal od kamaráda Janka ze Starých Hor, městečka ležícího v impozantní dolině asi 14 kilometrů severně od Banské Bystrice. Starohorská dolina dělí na jihu Velkou Fatru od Nízkých Tater a Starohorských vrchů. Na mapách nenápadná malá horská vesnička Prašnica je ukrytá na dně jedné z hluboce zařezávaných dolin na jihovýchodních svazích hlavního hřebene Velké Fatry, v blízkosti první formanské cesty spojující Pohronie s Liptovom.
Původní cesta vedla pod Prašnicou přes poměrně úzkou, skalnatou soutěsku Chytrô, kde museli koňské povozy tahat rumpálem. Do soutěsky jsme si vyšlápli taktéž. Je až k neuvěření kudy mohli kdysi formani vozit své náklady.
Pohodlná lesní cesta se po chvíli mění v kamenitý terén podél potoka a my nevěřícně kroutíme hlavami, představujíc si koňské potahy hrabající se do výšin zamokřenou soutěskou. V nejužším místě jsou doposud znatelné zářezy ve skalách, kde byl umístěn rumpál, pomocí kterého formani s vozy zdolávali nejtěžší úsek cesty.
Historie území a vznik osady
Prašnická dolina představovala koridor historických cest do Liptova, jejíchž hlavní význam se uvádí v souvislosti s rozmachem hornictví ve Starohorských vrších někdy v 13. a 14. století. Komunikace vedla Starohorskou dolinou až po Horný Jelenec, dále pokračovala spodní částí doliny Rybie a z ní odbočovala do ústí Prašnické doliny, kde se po 500 metrech větvila na vlastní Prašnickou a Suchou dolinu.
Obě doliny pravděpodobně představovaly dvě varianty tras do Liptova, jež se znovu střetly těsně před Východním Prašnickým sedlem, přes které se cesta dostala na území Liptova a tam pokračovala dále Suchou dolinou.
Vznik samotné Prašnice datují některé texty, vycházející z údajů „podrobného opisu zdejších lesů“, do druhé poloviny 16. století, patrně do roku 1563. Ovšem podle práce Oto Tomečka z Katedry historie, Fakulty humanitných vied Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici: „Počiatky drevorubačských a uhliarských osád na území obce Staré Hory (2007)“, není možné v té době považovat Rybie a Prašnicu za osady, neboť z dotčeného dokumentu je zřejmé, že uvedená vlastní jména (Rybie a Prašnica) označovala pouze doliny.
Banskobystrický historik lesnictví Július Barták, podle dnes již neznámých archivních dokumentů zjistil, že v roce 1626 existovalo ve starohorské oblasti 10 uhlířských míst, kde dohromady pracovalo 21 uhlířů. Je pravděpodobné, že právě tato místa se stala zárodky budoucích osad, mezi nimi i Prašnice.
Nové osady (celkem 15 sídel včetně Prašnice) dřevorubců a uhlířů pak nacházíme v soupisu ze 14. srpna 1652. V té době stály v Prašnici čtyři obytné domy se stejným počtem hospodářských budov (maštalí) a v nich žilo 18 stálých obyvatel. Nízký počet staveb i obyvatel odpovídá počátkům založení budoucích skutečných osad.
V současnosti napočítáme v Prašnici 11 domků (včetně nevkusné mastňácké novostavby, jež naštěstí není moc vidět). Vesměs slouží chalupářům a svojí starobylou krásou připomínají dávno uplynulé časy. Doposud sem není zavedená elektřina (ani asfaltová cesta). Snad i díky tomu (a také pro svojí ztíženou dostupnost) unikl tenhle kousek kraje moderní masové turistice a zachoval si tak svojí kouzelnou tvář.
Jméno osady prý vzniklo s největší pravděpodobností odvozením od názvu doliny, v tomto případě název upomíná na povahu cesty ve významu, suchá, prašná cesta v bílých dolomitových píscích.
Kudy do Prašnice
Ideálním výchozím místem do této lokality je městečko Staré Hory, ležící při silnici č. 59/E77, na hlavním tahu z Banské Bystrice (14 km) přes Donovaly do Ružomberka. Ze Starých Hor je to ještě dalších 5,5 km do Horního Jelence, kde je možné, buď někde přímo v osadě, nebo kousek za ní, zaparkovat dopravní prostředek (Pozor! Není možné, ani slušné či etické, tu parkovat nějak houfně). Pro větší motorizované výpravy je vhodnější zaparkovat ve Starých Horách a do Horního Jelence pokračovat linkovým autobusem.
Z Horního Jelence se vydáte po žluté, která prochází přes Prašnicu a dále do Východního Prašnického sedla, kde se kříží s nízkotatranskou magistrálou (červená) – „Cestou hrdinov SNP“ a končí na rozcestí u horárně Hajabačka, u horské říčky Revúca, v Suché dolině. Z Horného Jelenca (od info cedule u pomníku „Mor ho!“) do Prašnice je to po žluté 2,6 km velice příjemné procházky.
Text a foto: Radek DAVID
