Skanzen pod hradem Ľubovňa, spolu s hradem samotným, ukazuje jedinečné spojení panského a lidového způsobu života na severní Spiši a v severozápadní části Šariša. Veřejnosti je otevřen od roku 1985 a přibližuje tradiční život v době, kdy byl region obývaný více etniky: Rusíny, Goraly, Spišskými Němci, Židy a Cikány.
Skanzen Stará Ľubovňa
Do Starej Ľubovni jsme si zajeli v rámci našeho červnového (2021) týdenního pobytu v nedalekých Belianských Tatrách (Ždiar) a obohatili tak „sbírku“ navštívených slovenských skanzenů o další klenot. Múzeum ľudovej architektúry spolu s Ľubovnianským hradem tvoří jeden společný celek a za vstupné 9€ se tu můžete celý den promenádovat podle libosti.
Původní koncepce výstavby skanzenu byla vypracována kolektivem Katedry Urbanismu SVŠT v Bratislavě. Tato vize však nebyla zcela naplněna a dnešní expozice byla dobudována podle nového projektu PhDr. Jiřího Langera, CSc. v roce 1997.
Co ve skanzenu najdete, výběr
Kromě svatostánku se ve skanzenu nachází dalších 24 srubových objektů z 1. poloviny 19. a začátku 20. století, pocházejících z okolních vesnic. Kromě rolnických obytných domů zde najdeme i hospodářské usedlosti a objekty. Součástí expozice je i kovářská výheň, škola, hájovna nebo třeba vodní mlýn ze Sulína.
Obytný dom Michala Bočkaja, umístěný v blízkosti kostela, pochází z rusínské dědiny Veľký Lipník v severozápadní části okresu Stará Ľubovňa, ležící na hranici se Zamagurím. Byl postaven v roce 1922 a je svědkem tří svateb a čtyř pohřbů. Jeho dnešní muzejní výzdoba interiéru připomíná oslavu největšího církevního svátku – Velikonoc.
Funkce rychtáře neměla „úřední hodiny“, úřadovalo se nepřetržitě po večerech, o víkendech i svátcích; dům byl označen cedulí „Bývanie richtára“. V domě byly umístěny také odměrné nádoby, do nichž obyvatelé obce na konci roku přinášeli povinné dávky obilí pro učitele, kantora a pastýře.
Roľnícka usadlosť z Údola (samostatná fotografie níže) je stavba z 20. let 20. století. Žili v něm manželé se ženatým synem a jeho dětmi. Vnitřní expozice domu prezentuje nejkrásnější svátky v roce – Vánoce.
Dom z Jarabiny vlastnil Vasiľ Jaseník, který už jako malý chlapec chodil s otcem na drátenické vandry do Rumunska. Dům je charakteristický obchůzkou na průčelí domu tzv. „gánkom“ – s ozdobným vyřezávaným bedněním a celý je podsklepený.
Sklep sloužil jako skladiště (brambory, krmivo), prostor pod komorou se využíval zpravidla jako kurník. Dřevěné sochy v zahradě jsou včelí úly.
Hospodářská stavba – Hospodársky trakt z Ruskej Vole byla součástí domu Juraja Birčáka, který ji postavil v roce 1945. Středový prostor („bojisko“) sloužil k mlácení obilí, řezání sečky či jako skladiště plev a zemědělských nástrojů. V levé části pak byla maštal. Dnes je v prostorách stavení umístěna expozice středových stropních trámů.
Ve stručnosti jsem vám představil několik stavení v ľubovnianském skanzenu. Informace o všech jsem na internetu nenašel. Většina z nich je popsána v moc pěkném ilustrovaném průvodci, který je možné zakoupit v pokladně za 6€.
Podrobné informace, včetně kulturního programu, návštěvní doby a ceníků, najdete na společných webových stránkách hradu a muzea.
Jak do Starej Ľubovni a další info
Stará Ľubovňa je okresní město, ležící asi 48 kilometrů severovýchodně od Popradu. Pokud jedete vlastním motorovým vozidlem, pak z dálnice D1 odbočíte na sjezdu 329 na silnici I/66 a pokračujete přes Kežmarok do Spišskej Belej a tam odbočíte na silnici I/77 do Ľubovni. Do města vedou samozřejmě také autobusové a vlakové spoje.
Skanzen s hradem se nachází cca 600 metrů severně od města, po Zámocké ulici se přijede přímo do areálu, kde jsou dvě placená parkoviště (2€ osobák/den), včetně zastávky linkového autobusu. U prvního (většího) parkoviště je velký kiosek s občerstvením a suvenýry.
Vstupné platí pro oba objekty, tedy skanzen i hrad a v době naší návštěvy (14. 6. 2021) činilo pro dospělého 9 €. Pokladna je pouze při vstupu do areálu skanzenu, zhruba 50 metrů od prvního parkoviště. Pohybovat se tu můžete libovolně (po celou otevírací dobu), přístupné jsou všechny možné objekty a místnosti jak hradu, tak muzea v přírodě.
Ve skanzenu je v jednom z domků prodejna originálních suvenýrů, včetně výborné medoviny (s ochutnávkou). My jsme si zakoupili láhev (0,75 l/17€) prémiové „Včeloviny“ ze tří druhů medu, uležené v dubovém sudu.
Aktualizace k 28.10.2022
Zastavili jsme se také v přilehlé hradní pálenici Castle destillery (zal. 1746), o níž v původním článku není zmínka. Z pěti druhů pálenek (slivovice, vodka, borovička, hruškovice, jablkovice) kupujeme dva půllitrové „vzorky“ a při další návštěvě zřejmě přibudou další. Zatím nevyzkoušeno – sbírkové exponáty! Guláš z divočáka byl ale vynikající!
Text a foto: Radek DAVID
Poznámky
1) Ikonostas – stěna oddělující presbytář od lodi svatostánku, typická pro pravoslavné a řeckokatolické chrámy (cerkve). Ikonostas symbolizuje místo přebývání Boha. Bývá dřevěný nebo mramorový a má troje dveře: prostřední tzv. carské (královské), kterými může procházet pouze kněz nebo panovník a dvoje boční (severní a jižní, tzv. diákonské). Obsahuje pět řad s vyobrazením ikon a každá řada (jarus) má svůj ustálený seznam.