Pohádkový Dolský mlýn (České Švýcarsko)
V legendární filmové pohádce Pyšná princezna (1952) se objevuje na několik vteřin. Přesto je dílo režiséra Bořivoje Zemana nejčastěji zmiňovaným filmovým počinem, natáčeným v působivé historické lokalitě na břehu řeky Kamenice nedaleko Jetřichovic. Ve více záběrech můžete spatřit exteriéry kolem Dolského mlýna v historicky nesmyslném filmu Jan Žižka - zrod vojevůdce.
Dolský mlýn (Gruntův mlýn, Grundmühle) patří mezi nejvyhledávanější turistické cíle Českého Švýcarska. Mnohé návštěvníky sem přivádí spojitost této lokality právě se zájmem filmařů. Avšak, několik vteřin záběru na vodou se brodící pár Miroslava a Krasomilu je pouhým zpestřením ve více jak pětisetleté historii mlynářského života v této oblasti.
Kdysi z významného regionálního mlýna nedaleko soutoku Kamenice s Jetřichovickou Bělou, v severní části Národního Parku České Švýcarsko, zbyla jen romantická zřícenina. Kolem až tajemně působícího dolu, plného pískovcových skal a věží, leží v náhorních oblastech několik obcí: Vysoká Lípa, Kamenická Stráň, Srbská Kamenice, Jetřichovice aj.
Střípky z historie
První zmínka o původním trojkolovém mlýnu pochází z 15. července 1515, jako o majetku panství Ostré. Není však známá doba jeho provozu před tímto datem. V letech 1516 až 1584 nejsou v urbářích žádné písemné záznamy, což dokazuje, že mlýn byl tu dobu patrně v soukromém vlastnictví.
Nejpozději koncem 16. století se opět dostává do rukou vrchnosti a jako na panském majetku se tu střídají nájemní mlynáři s pevným platem a stanovenými odvody.
Od 10. září 1696 se mlýn stává dědičným majetkem Johanna Christoffa Pohla, jenž objekt od vrchnosti zakoupil. V majetku rodiny Pohlů zůstává (s výjimkou období let 1726 – 1748) až do konfiskace v roce 1946.
Mlýn, jak byl znám z roku 1945, byl do této podoby přestavěn v roce 1727. Později (1814) k němu přibyla pekárna a palírna kořalky. V letech 1845 – 1853 v budovách sídlilo také oddělení rakouské finanční stráže.
Roku 1787 jsou v osadě Dolského mlýna uváděny 4 domy, o něco později (1833) domy tři (mlýn, palírna, zahradní restaurace) o 24 obyvatelích.
Rozvoj turistiky v 19. století znamenal začátek konce původního poslání Dolského mlýna. Píše se rok 1881 a v úseku toku Kamenice mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem začíná provoz na člunech. Podle majitele panství Ferdinanda Kinského dostává název Ferdinandova soutěska.
Výčepní oprávnění je Dolskému mlýnu uděleno v roce 1888 a ve 20. a 30. letech 20. století zde již funguje pouze restaurace. Roku 1929 je mlýn elektrifikován a následný bankrot (1931) jeho provoz trvale ukončuje. Posledním mlynářem byl Franz Pohl.
Po odsunu německého obyvatelstva (1945) mlýn pustne a je postupně vyrabován. Lávka přes Kamenici na Mlýnské cestě byla (na původním místě) vystavěna na podzim roku 2008.
Od roku 2007 má Dolský mlýn statut kulturní památky.
Dolský mlýn ve filmu
Nejčastějším důvodem k návštěvám zříceniny mlýna v posledních desetiletích se stalo natáčení legendy mezi českými filmovými pohádkami před sedmdesáti lety. Navzdory faktu, že skutečný mlýn a část okolí se ve filmu Pyšná princezna objeví asi na dvacet vteřin.
Jedná se o situaci, kdy se král Miroslav s princeznou Krasomilou brodí vodami Kamenice k mlýnu v pozadí. Kvůli tomuto záběru filmaři opravili a vyměnili lepenkovou střechu za došky.
Na druhé straně způsobili nenávratné škody zbouráním (odstřelem) protější budovy již nefunkčního „hotýlku“, původního obydlí mlynáře, později i příslušníků finanční stráže. Následné scény – šarvátka se zbrojnoši uvnitř mlýna – se natáčely v barrandovských filmových ateliérech.
Za zmínku stojí ta zajímavost, že jeden kratičký záběr v pohádce výrazně proslavil pouze mlýn. Okolní místa, jež se v pohádce objevila vícekrát a na delší dobu (uhlířův a ševcův domek, hranice obou království kam švec chodil zpívat), popularity mlýna zdaleka nedosahují.
Kromě Pyšné princezny se Dolský mlýn objevuje také v několika dalších, již ne tolik „profláknutých“ pohádkách: Ztracený princ, Peklo s princeznou, Pravý rytíř nebo Čertova nevěsta.
Z nejnovější filmové tvorby můžeme zdejší prostředí spatřit v historicky nesmyslném filmu Jan Žižka – zrod vojevůdce.
Nejbližší okolí
Během cesty po žlutě značené, velice pohodlné cestě, přijdeme na malebnou plošinu při soutoku Kamenice a Jetřichovické Bělé, asi 300 m před mlýnem.
Kromě malebné krajiny tu nacházíme památný strom – „Královský smrk“ (stáří více jak 200 let) a železobetonový most přes Kamenici z roku 1902, první stavbu svého druhu v Čechách i tehdejším Rakousku-Uhersku.
Přístupnost
Dolský mlýn je nejpohodlněji přístupný z Jetřichovic (3 km), krásnou procházkou po žluté značce kolem potoka Jetřichovická Bělá s křišťálově čistou vodou.
Vydat se tu můžeme také po modrých trasách z obcí Vysoká Lípa či Kamenická Stráň. Zeleně značená cesta vede ke mlýnu ze Srbské Kamenice.
Přes Dolský mlýn je možné naplánovat i celodenní okruhy.
Text a foto: Radek DAVID
Užitečné odkazy s podrobnostmi, prameny
Stránky Sdružení pro záchranu Dolského mlýna: www.dolsky-mlyn.cz
Zaniklé obce a objekty: www.zanikleobce.cz
Vodní mlýny: www.vodnimlyny.cz
Web o filmových místech: www.filmovamista.cz
Wikipedie: www.wikipedia.org