Přes Prielom Hornádu na Kláštorisko (Slovensko, Slovenský raj)
Prielom Hornádu je nejdelší soutěska v Národním parku Slovenský raj. A nejen to; Je výrazným geologickým územím a také přírodně cennou chráněnou lokalitou. Jednou se k jeho podrobnému popisu dostanu, dnes se budu věnovat turistice v této oblasti a představím vám jednu z několika možností, jak část tohoto území poznat.
Slovenský raj leží v oblasti Spiše na východním Slovensku, jihozápadně od města Spišská Nová Ves. Národní park, o rozloze 19 763 hektarů, byl vyhlášen v roce 1988. Řeka Hornád lemuje severovýchodní okraj národního parku v délce zhruba 12 kilometrů. Podstatná část tohoto úseku toku je všeobecně nazývána Prielom Hornádu.

Hornád protéká NP Slovenský raj v prostoru mezi turistickým rozcestím „Hrabušice, mýto“, na jihozápadním okraji obce Hrabušice a osadou Maša, kilometr od jihozápadního okraje Spišské Nové Vsi. Oblastí prochází několik turistických stezek a dva naučné chodníky: „Prielom Hornádu“ a „Smižanská Maša – Čingov“.
My jsme byli ubytováni v chatové osadě „Turistický raj“, jež leží asi 200 metrů od významného nástupního místa na trasu – Hrdla Hornádu. Zde začíná (nebo končí) placený úsek, kterých je v NP Slovenský raj několik. Dospělý tu za vstup zaplatí 2 eura.
Okruh je dlouhý necelých 14 kilometrů, čekají na vás také exponované úseky (nášlapy ve skalních stěnách nad řekou), několik lávek a dalších terénních, přírodních i historických zajímavostí. Jedná se o celodenní výlet.
Hrdlo Hornádu – Letanovský mlyn

Z chatové osady Turistický raj se vydáme 200 metrů po zelené do místa Hrdlo Hornádu, odkud – po zaplacení poplatku – pokračujeme po modré kolem řeky. Dlužno ještě dodat, že ti, kdo od poměrně adrenalinového pojmu – Prielom Hornádu, očekávají nějaké extra dobrodružství, budou zklamáni; možná v období „velké vody“ to teprve bude ono.
Cesta kolem převážně poklidně tekoucího Hornádu je naštěstí zpestřena několika krátkými úseky s nášlapy ve skalních stěnách nad řekou. V úseku mezi Kláštorskou roklinou a Letanovským mlýnem překonáváme tři visuté lávky přes vodu. Po přechodu třetí z nich přicházíme na pravobřežní území, kde stával mlýn, dnes obestavěné několika nevkusnými chatami, většinou typické „socialistické víkendové architektury“.
Letanovský mlyn – Biely potok, rázcestie
Asi 200 metrů před rozcestím Biely potok je odbočka na zelenou stezku, po níž je možné vystoupat na jednu z největších atrakcí této části Slovenského raja, 100 metrů vysokou skalní vyhlídku – Tomášovský výhľad. Pro nás to zase až taková atrakce není, zvláště v době, kdy je zamořena návštěvníky, takže pokračujeme dál, po modré, směrem na Kláštorisko.
Biely potok, rázcestie – Kláštorisko

Z bielopotockého rozcestí pokračuje naše stezka poměrně výživným stoupáním, zakončeným po 1,5 kilometru pod vrchem Čertova sihoť (822 m n. m.). Odtud se otevírá pěkný výhled přes dolinu Bieleho potoka na protější zalesněný hřeben s nejvyšším vrchem Jabloň (988 m n. m.). Po kochání a odpočinku následuje už jen příjemné, 1,5 kilometru dlouhé mírné klesání na rozlehlé pastviny na Kláštorisku.
Kláštorisko je bývalá oáza klidu v srdci Slovenského raja, dnes rušná křižovatka mnoha turistických tras. Již v první polovině 13. století sloužila tato lokalita jako útočiště obyvatel Spiše před nájezdy Tatarů. V roce 1305 byl na místě bývalé pevnosti položen základní kámen kartuziánského kláštera Skála útočiště (Lapis refugii). Z té doby patrně pochází označení zdejší krajiny za „raj“ (ráj).
Od roku 1983 tu probíhá rozsáhlý archeologický průzkum, který po celou dobu vede rodák z nedalekých Letanoviec, archeolog a historik doc. PhDr. Michal Slivka. Více o klášteře kartuziánů někdy v samostatném článku.
Asi 150 metrů nad zříceninou kláštera stojí bufet, kde se dá slušně najíst a občerstvit (možnost placení kartou). V restauraci je také půjčovna ferratového vybavení, jejíž služeb využívají zájemci o zdolání nedaleké (asi 40 minut chůze) ferraty Kyseľ.

Ostatně, přítomnost ferraty je ihned poznat podle po loukách se promenádujících panelákových „ferraťáků“, stále ještě důležitě navlečených do ferratových setů s přilbami na hlavách. Holt, být „ferraťákem“ je dnes velká maloměšťácká a lufťácká móda; k nelibosti chlapců z Horské záchranné služby.
Kláštorisko – osada Turistický raj

Odpočati, občerstveni a hlavně; obohaceni o historicko – kulturní zážitek v podobě kláštera, vydáváme se do cíle dnešní výpravy. Poslední 3 kilometry vedou po zeleně značené cestě. První kilometr si vykračujeme příjezdovou lesní komunikací a na rozcestí „Pod Kláštoriskom“ začíná sestup do cíle lesní roklí.
Těsně před osadou Turistický raj odbočujeme ze zelené trasy, která pokračuje k Hrdlu Hornádu, doleva na modrou, po níž absolvujeme posledních 150 metrů do kempu. Celý tento závěrečný úsek z Kláštoriska zabere něco málo přes hodinu chůze.
Text a foto: Radek DAVID